Logo

Lepenkové jízdenky - historie


4. Lepenkové jízdenky v období Rakouského císařství a Rakouska-Uherska

Rakouská společnost státní dráhy, od r. 1882 Rakousko-uherská společnost státní dráhy (StEG)

Touto kapitolou se dostáváme k historii lepenkových jízdenek u soukromých železničních společností. Soukromé dráhy měly vlastní předpisy řešící úpravu lepenkových jízdenek, avšak celková úprava ctila ustanovení přepravních řádů vydaných v říšském zákoníku. V dalším textu se zaměříme na Rakouskou společnost státní dráhy, resp. Rakousko-uherskou společnost státní dráhy (StEG).



Období 60. let 19. století až 1892

Železniční společnost StEG vydala v březnu 1865 tarif postavený na jediné sazbě za osobu a míli pro všechny druhy vlaků. Cena jízdného byla odstupňována po 1/2 mílích až do 100 mil (1 míle = 7,43 km).


Tarifní slevy byly vyjádřeny poloviční sazbou pro použitou vozovou třídu. Na tuto slevu měli nárok:

 

Dále se poloviční sazba používala pro přestup do vyšší vozové třídy. Při přestupu z III. do II. nebo z II. do I. vozové třídy se platilo poloviční jízdné III. vozové třídy, při přestupu z III. do I. vozové třídy se platilo celé jízdné III. vozové třídy. Z uvedených jednoduchých tarifních zásad vyplývala i jednoduchost úpravy lepenkových jízdenek.


Jízdenky platné s odchylnou cenou na rychlík se vyskytovaly zprvu jen na jízdenkách platných do stanic přípojných (např. na Vídeň severní nádraží); v těchto případech byla cena rychlíkových jízdenek vyšší. Ke zvýšení jízdného na rychlíky oproti vlakům osobním došlo u společnosti StEG počátkem 80. let; zároveň byla u některých rychlíků zavedena 3. vozová třída. Na lepenkových jízdenkách se tak musel nově uvádět údaj pro který druh vlaku (rychlík, osobní, smíšený) jízdenka platí. Zároveň společnost StEG přestala vybírat ažiovou přirážku k jízdnému a na lepenkových jízdenkách začala uvádět cenu. Co do provedení barvy nebyl mezi jízdenkami na rychlíky a na osobní vlaky rozdíl. Nově se však začaly barevně odlišovat jízdenky na smíšené vlaky (nákladní vlaky s přepravou osob), cituji: "... jízdenky pro vlaky smíšené ... opatřeny ... po šířce na obou polovinách dohromady asi 2 cm širokým temnějším pásem barvy příslušné vozové třídy (jen II. a III.)."


Jízdenky společnosti StEG byly v půli dělitelné. Zprvu byla v místní přepravě plná cena jízdenky uvedená v horní polovině a poloviční cena v dolní polovině jízdenky, na jízdenkách v přepravě přípojné a svazové (přesnou definici tehdejší přípojné a svazové přepravy jsem zatím nedohledal) a na jízdenkách vydaných do stanic uherských tratí tomu bylo naopak. Později (přesný rok nedoložen, odhaduji první polovinu 80. let) se takto upravily i jízdenky v místní přepravě. A konečně po zavedení pásmového tarifu v roce 1892 se začaly údaje o celé a poloviční ceně jízdenky uvádět na obě její poloviny.


Na počátku 80. let se na některých částech hlavních tratí začaly zřizovat u strážních domků četné zastávky. Bylo tak tomu např. na tratích Praha - Kolín, Brno - Česká Třebová, Praha - Roudnice, aj. Obsluhu těchto zastávek prováděly nově zavedené tzv. omnibusové vlaky s vozy 2. a 3. vozové třídy. Lepenkové jízdenky platné v těchto vlacích měly barevnou úpravu jako pro smíšené vlaky (temný pás) a označením OZ (Omnibuszug, bílá písmena v černém poli). Po nich vznikly ještě tzv. místní vlaky. Jízdenky do těchto vlaků měly označení LZ (Lokalzug, bílá písmena v černém poli).


V prvních letech 80. let se řešila jazyková otázka na jízdenkách. Lepenkové jízdenky za normální jízdné včetně zpátečních jízdenek vydávané v místní přepravě ze stanic a zastávek v Čechách a na Moravě do stanic a zastávek v Čechách a na Moravě byly nyní dvojjazyčné. Český text byl umístěn v horní polovině jízdenky, německý text v dolní polovině jízdenky. U zpátečních jízdenek tištěných podélně se vlevo uváděl jazyk německý, vpravo jazyk český. Po zavedení zpátečních jízdenek nedělitelných se německý text uváděl pod český. Uvedená pravidla byla u výdejen jízdenek na úsecích tratí (uvádím dnešní názvy) Miroslav - Hevlín, Hrušovany nad Jevišovkou-Šanov - Znojmo, Lovosice - Ústí nad Labem a Česká Metuje - Střední Stěnava (Ścinawka Średnia) změněna cca v roce 1894, kdy se umístění českého a německého jazyka na jízdenkách prohodilo.


vzor 18xx

Vzhled jízdenky na 2. vozovou třídu z Prahy do Skalice-Boskovic (dnes Skalice nad Svitavou). Jízdenka bez uvedené ceny (tzn. nejpozději by se mělo jednat o 70. léta), platná v duchu tarifu StEG na všechny druhy vlaků, v půli dělitelná. Písmeno "A" znamená označení výdejny (pokladny) v dané stanici (A, B, ...). Zdroj: [4]

vzor 188x

Zjednodušený vzor jízdenky bez barevného provedení a pořadového čísla. Jízdenka z Prahy do Brna na 1. vozovou třídu osobního vlaku. Mělo by se jednat o vzor z 80. let. Český jazyk je uveden v horní polovině, německý jazyk v dolní polovině jízdenky. Plná cena jízdenky je již uvedena v dolní polovině jízdenky. Jízdenka v půli dělitelná. Zdroj: [4]

vzor 188x

Zjednodušený vzor jízdenky bez barevného provedení a pořadového čísla. Zpáteční jízdenka z Prahy do Dolních Počernic a zpět do 2. vozové třídy smíšeného vlaku z 80. let. Smíšený vlak je zde vyjádřen bílým písmenem G (= Gewöhnlicher Zug) v černém kolečku. Z tohoto důvodu jsou směry jízdy tam a zpět vyjádřeny nikoli písmeny T a R v černých kolečkách, ale slovním zněním Tour a Retour. Německý text je umístěn v levé polovině, český text v pravé polovině jízdenky. Zdroj: [4]

vzor 188x

Zjednodušený vzor jízdenky bez barevného provedení a pořadového čísla. Další provedení zpáteční jízdenky z 80. let, jedná se o jízdenku z Prahy do Tuklat a zpět do 3. vozové třídy. Druh vlaku není uveden. Německý jazyk je uveden pod českým, resp. vpravo od něj. Zdroj: [4]


vzor 188x

Zjednodušený vzor jízdenky bez barevného provedení a pořadového čísla. Stejná pravidla uvádění textu jako v předchozím vzoru jsou zřejmá ze zpáteční jízdenky z 80. let na 3. vozovou třídu z Ústí nad Labem do Podmokel a zpět, tedy v oblasti jazykově smíšené. Druh vlaku není uveden. Německý jazyk je uveden pod českým, resp. vpravo od něj. Zdroj: [4]

vzor 18xx

Zjednodušený vzor jízdenky bez barevného provedení a pořadového čísla. Jízdenka z Prahy do Opavy po tratích StEG přes Olomouc a Přerov na 2. vozovou třídu osobního vlaku. Časové zařazení odhaduji vzhledem k období po zavedení přímého tarifu mezi společnostmi StEG a MSCB do let 1885 až 1891. Jízdenka je tištěna pouze německy. Plná cena jízdenky je uvedena v dolní polovině jízdenky. Jízdenka v půli dělitelná. Zdroj: [4]

 

 


Lepenkové jízdenky v místní přepravě vydávané v Čechách a na Moravě s cílovou stanicí v Dolních Rakousích se tiskly dvojjazyčně, název cílové stanice nebyl přeložen. Později (přesný rok nedoložen) na jízdenkách do Vídně nebo Marcheggu, ať už trasovaných po vlastní trati nebo po železnici KFNB, byl text pouze německý. Na jízdenkách vydávaných v Dolních Rakousích do stanic a zastávek v Čechách a na Moravě se uváděl pouze text německý.


vzor 188x

Úprava lepenkové jízdenky z Prahy do Vídně přes Stadlau na 3. vozovou třídu osobního vlaku, pravděpodobně z 80. let. Jízdenka je tištěna dvojjazyčně, názvy dolnorakouských stanic nejsou přeloženy do češtiny. Jízdenka v půli dělitelná, plná cena je uvedena v horní polovině jízdenky. Zdroj: [4]

vzor 1890

Zjednodušený vzor jízdenky bez barevného provedení a pořadového čísla. Vzor jízdenky z Prahy do Vídně do 3. vozové třídy rychlíku, jízdu bylo možno použít buď po vlastní železnici nebo i po železnici KFNB. Oproti předešlému vzoru je v tomto případě text pouze německý. Jízdenka v půli dělitelná, plná cena je uvedena v dolní polovině jízdenky. Jedná se tedy o výše popisovanou změnu jazykových zásad na jízdenkách do Vídně. Jízdenka spadá do období upraveného tarifu mezi 16. 6. 1890 až 31. 3. 1891. Zdroj: [4]

vzor 1890

Zjednodušený vzor jízdenky bez barevného provedení a pořadového čísla. Jedná se o jízdenku z Prahy do Marcheggu do 1. vozové třídy rychlíku přes Stadlau nebo Gänserndorf. Obdoba předešlého vzoru jízdenky do Vídně, včetně časového zařazení. Zdroj: [4]

 


Po rozdělení společnosti StEG na rakouskou a uherskou část k 1. 1. 1883 se jazyková úprava jízdenek upravila tak, že jízdenky vydávané z rakouské části StEG do uherských stanic se tiskly jednojazyčně německy s maďarským názvem cílové stanice. U jízdenek vydávaných z uherských stanic do rakouských stanic tomu bylo anaogicky naopak: tiskly se jednojazyčně maďarsky s německým názvem cílové stanice. Změna nastala po zestátnění uherské části drah k 1. 1. 1891. Jízdenky vydávané ze stanic v Čechách, na Moravě a v Dolních Rakousích do uherských stanic se tiskly dvojjazyčně (německy a maďarsky) s maďarským názvem cílové stanice. Později (přesný rok nemám doložen) se cílová stanice tiskla rovněž maďarsky i německy.


vzor 188x

Zjednodušený vzor jízdenky bez barevného provedení a pořadového čísla. Vzor jízdenky z Prahy do Cegledu přes Brno a Gänserndorf do 2. vozové třídy osobního vlaku. Jízdenka vydaná z rakouské části dráhy StEG do její uherské části v období let 1883–1890. Text je německý s maďarským oficiálním názvem cílové stanice. Jízdenka v půli dělitelná, plná cena je uvedena v dolní polovině jízdenky. Zdroj: [4]

vzor 188x

Vzor jízdenky z Nových Zámků do Vídně na 2. třídu Orient-Expresu z období let 1883– 1890. Jízdenka vydaná z uherské části dráhy StEG do jeji rakouské části. Text je maďarský s uvedením oficiálního německého názvu cílové stanice. Jízdenka je v půli dělitelná, plná cena je uvedena (patrně dle zvyklostí uherské části drah StEG) v horní polovině jízdenky. Zdroj: [4]

vzor 188x

Zjednodušený vzor jízdenky bez barevného provedení a pořadového čísla. Vzor jízdenky z Prahy do Bratislavy přes Stadlau do 2. vozové třídy osobního vlaku. Jízdenka vydaná z rakouské části dráhy StEG do její uherské části v období let 1883–1890. Směrování před Stadlau znamená jízdu po tratích StEG, nikoli v kombinací s jízdou po trati společnosti KFNB. Jízdenka v půli dělitelná, plná cena je uvedena v dolní polovině jízdenky. Zdroj: [4]

vzor 188x

Zjednodušený vzor jízdenky bez barevného provedení a pořadového čísla. Vzor jízdenky z Prahy do Bratislavy přes Brno a Gänserndorf do 2. vozové třídy osobního vlaku. Jízdenka vydaná z rakouské části dráhy StEG do její uherské části v období let 1883–1890. Směrování přes Brno a Gänserndorf znamená jízdu z Brna po trati společnosti KFNB přes Břeclav. Jízdenka této relace měla původně uvedenou jen směrovou stanici Gänserndorf, jenže někteří cestující si to vyložili tak, že jeli nedovolenou oklikou přes Olomouc a Přerov; proto byla doplněna směrová stanice Brno. Jízdenka v půli dělitelná, plná cena je uvedena v dolní polovině jízdenky. Zdroj: [4]


vzor 188x

Zjednodušený vzor jízdenky bez barevného provedení a pořadového čísla. Vzor jízdenky z Prahy do Budapešti přes Stadlau nebo Gänserndorf do 1. vozové třídy rychlíku (nebo Eilzüge = zrychlený vlak? spěšný vlak?). Jak již směrování v porovnání s předešlými dvěma vzory napovídá, společnost StEG přistoupila na možnost vlastní volby cestujícího zda použít vlak přes Hevlín nebo Břeclav. Jízdenka vydaná z rakouské části dráhy StEG do její uherské části v období od roku cca 1885 až do roku 1890. Jízdenka v půli dělitelná, plná cena je uvedena v dolní polovině jízdenky. Zdroj: [4]

vzor 189x

Zjednodušený vzor jízdenky bez barevného provedení a pořadového čísla. Vzor jízdenky z Prahy do Bratislavy přes Brno a Marchegg do 1. vozové třídy rychlíku. Jízdenka vydaná z rakouské části dráhy StEG do uherské zestátněné bývalé části StEG. Jízdenka tak spadá do období roku 1891 a několika následujících let. Text je dvojjazyčný (německý a maďarský) s maďarským oficiálním názvem cílové stanice. Zdroj: [4]

vzor 189x

Zjednodušený vzor jízdenky bez barevného provedení a pořadového čísla. Vzor jízdenky z Prahy do Bratislavy přes Brno a Stadlau nebo Gänserndorf a Marchegg do 1. vozové třídy rychlíku. Jízdenka vydaná z rakouské části dráhy StEG do uherské zestátněné bývalé části StEG. Jízdenka časově spadá do období 90. let, patrně od poloviny 90. let dále. Text je dvojjazyčný (německý a maďarský) s maďarským oficiálním názvem cílové stanice a německým názvem cílové stanice. Zdroj: [4]

 


Po vysvětlení jazykových úprav se vraťme zpět k jízdenkám v místní přepravě, a to k jízdenkám zpátečním. Do začátku 80. let se tiskly jen v němčině a bez uvedení jízdného. Zpáteční jízdenky tehdy neplatily v rychlících. Na rubu zpátečních jízdenek si tiskly a) údaje o platnosti jízdenky, b) ustanovení že den kdy byl lístek kolkován se počítá do doby platnosti a c) že jízdenka neplatí na rychlíky.


Před rokem 1892 se vydávaly zvláštní zpáteční jízdenky za sníženou cenu na zábavní vlaky s označením VZ (Vergnügungszug?), pro poutníky s označením W (Wanderer?, Wallfahrer?) a k svatojanským slavnostem s označením JF (Johannisfest?).


vzor 188x

Provedení zpáteční jízdenky z období 80. let, patrně hned zkraje 80. let. Na rozdíl od Císařsko-královských státních drah kkStB měla společnost StEG bílý trojúhelník v horní polovině jízdenky. Vzor zpáteční jízdenky z Litomyšle do Prahy a zpět do 3. vozové třídy smíšeného vlaku. Zdroj: [4]

vzor 188x

Zjednodušený vzor jízdenky bez barevného provedení a pořadového čísla. Vzor zvláštní zpáteční jízdenky do zábavního vlaku z Prahy do Teplic nad Metují přes Choceň a zpět do 3. vozové třídy. Zdroj: [4]

vzor 188x

Zjednodušený vzor jízdenky bez barevného provedení a pořadového čísla. Vzor zvláštní zpáteční jízdenky pro poutníka z Prahy do dnešní Ścinawky Średnie přes Choceň a zpět do 3. vozové třídy. Zdroj: [4]

vzor 188x

Zjednodušený vzor jízdenky bez barevného provedení a pořadového čísla. Vzor zvláštní zpáteční jízdenky na svatojanské slavnosti z Ústí nad Labem do Prahy a zpět do 3. vozové třídy. Zdroj: [4]


Železniční společnost StEG přešla u (běžných) zpátečních jízdenek od provedení jízdenek v půli dělitelných k provedení jízdenek nedělitelných, které se doposud používaly jen u výše uvedených zvláštních zpátečních jízdenek. Kdy se tak přesně stalo nemám doloženo, ale pramen [4] hovoří že "záhy". Odhaduji první polovinu 80. let. Navíc zpáteční jízdenky začaly platit i v rychlících.


vzor 188x

Zjednodušený vzor jízdenky bez barevného provedení a pořadového čísla. Vzor zpáteční jízdenky z Prahy do Roztoklat a zpět do 3. vozové třídy osobního vlaku. Zdroj: [4]

vzor 188x

Zjednodušený vzor jízdenky bez barevného provedení a pořadového čísla. Vzor zpáteční jízdenky z Prahy do Olomouce a zpět do 2. vozové třídy, jízdenka platí již i v rychlících. Zdroj: [4]

 

 


Od svých jazykových zásad obsahu jízdenek společnost StEG občas ustoupila, jak o tom svědčí následující vzorky.


vzor 1885

Provedení zvláštní, opravdu nevšední, zpáteční jízdenky z 5. 9. 1885. Ač se jedná o jízdenku platnou z Vídně do Prahy, je vytištěná pouze v českém jazyce. Jednalo se o výlet vídeňských Čechů do Prahy. Na rubu jízdenky bylo vytištěno "Přes Stadlau. - Platí až do 10. září 1885". Jízdenka je platná do 2. třídy zvláštního vlaku. Zdroj: [4]

vzor 188x

Zjednodušený vzor jízdenky bez barevného provedení a pořadového čísla. Oproti předešlé ukázce se jedná o jízdenku vytištěnou pouze v němčině, ač je vydaná v Českém Brodě. Jízdenky byly vytištěny pro výlet českobrodského Sokola. Jízdenka platila ve 3. třídě zvláštního vlaku z Českého Brodu do Szobu a zpět ve 3. vozové třídě z Budapešti do Českého Brodu přes Stadlau a Brno. Zdroj: [4]

vzor 188x

Zjednodušený vzor jízdenky bez barevného provedení a pořadového čísla. Rub předešlé jízdenky. Časově lze jízdenku zařadit někdy do 80. let až roku 1891. Zdroj: [4]

 


U železniční společnosti StEG jsou doloženy vzory kombinovaných jízdenek. Jedná se o jízdenky, které v určité části trasy platily na osobní vlak a v jiné části na rychlík. Přesné vymezení kombinace bylo uvedeno na rubu jízdenky.


vzor 18xx

Zjednodušený vzor jízdenky bez barevného provedení a pořadového čísla. Jízdenka z Prahy do Opavy po tratích StEG přes Olomouc a Přerov na 1. vozovou třídu rychlíku do České Třebové a osobního vlaku z České Třebové do Opavy (z líce jízdenky není toto patrné). Jízdenka měla na líci písmena CB = Combinirter Zug. Časové zařazení odhaduji vzhledem k období po zavedení přímého tarifu mezi společnostmi StEG a MSCB do let 1885 až 1891. Jízdenka je tištěna pouze německy. Plná cena jízdenky je uvedena v dolní polovině jízdenky. Jízdenka v půli dělitelná. Zdroj: [4]

vzor 18xx

Zjednodušený vzor jízdenky bez barevného provedení a pořadového čísla. Naprosto stejná relace jako u předchozího vzoru s tím, že písmena CB byla nahrazena textem Comb. Zg. Důvodem byla záměna se zkratkou pro opavské ústřední nádraží (CB = Central Bahnhof), na které se dalo dojet jen přes Valšov po trati společnosti MSCB; na tuto trasu však jízdenka neplatila. Časové zařazení odhaduji vzhledem k období po zavedení přímého tarifu mezi společnostmi StEG a MSCB do let 1885 až 1891. Jízdenka je tištěna pouze německy. Plná cena jízdenky je uvedena v dolní polovině jízdenky. Jízdenka v půli dělitelná. Zdroj: [4]

 

 


Jízdenky personální neboli režijní vydávala společnost StEG pouze v německém jazyce. Zprvu existovaly pouze biankové jízdenky, které se přikládaly k ručně vypisovanému cerifikátu vydanému na základě žádanky "režisty". Pak společnost StEG přešla na ručně vypisované režijní jízdenky, ale protože i tato forma zdržovala při odbavení cestujících, společnost StEG nakonec začala tisknout režijní jízdenky s cílovými stanicemi v úpravě podobně jako u Císařsko-královských státních drah.


vzor 188x

Zjednodušený vzor jízdenky bez barevného provedení a pořadového čísla. Personální (režijní) jízdenka platná z Prahy do Nymburku přes Poříčany a zpět v 3. vozové třídě. Byl-li nárok jen na cestu tam, vydala se cestujícímu pouze horní polovina dělitelné jízdenky. Jízdenky byly tištěny jen v němčině. Zdroj: [4]

 

 

 


Podobně jako Císařsko-královské státní dráhy, měla i železniční společnost StEG tzv. doplňovací jízdenky, které sloužily pro úhradu doplatku při jízdě rychlíkem v případě, že cestující měl zakoupenou jízdenku do osobního nebo smíšeného vlaku:

 

Doplňovací jízdenky se zpočátku tiskly pouze v německém jazyce. Vznik doplňovacích jízdenek odhaduji do počátku 80. let. Všechny druhy doplňovacích jízdenek měly na rubu uvedený text o jaký druh doplňovací jízdenky se jedná. Barevné provedení odpovídalo barvám používaným pro jednotlivé vozové třídy.


vzor 188x

Zjednodušený vzor jízdenky bez barevného provedení a pořadového čísla. Doplňovací jízdenka vydaná na rychlík z Prahy do Pardubic. Zdroj: [4]

vzor 188x

Zjednodušený vzor jízdenky bez barevného provedení a pořadového čísla. Doplňovací jízdenka vydaná v Trmicích na rychlík (nebo Eilzüge = zrychlený vlak? spěšný vlak?) z Ústí nad Labem do Prahy. Prodej doplňovacích jízdenek z jiných stanic než ze stanice odkud jízdenka platila, byl zaváděn při krátké přestupní době na rychlík. Zdroj: [4]

 

 


Vojenské jízdenky pro jízdu ve službě jsou popsány až ve vztahu k zavedení společného vojenského tarifu v roce 1884. Úprava vojenských jízdenek byla shodná s úpravou, kterou používaly Císařsko-královské státní dráhy. Odchylně se vojenské jízdenky tiskly v případě, kdy se daná relace pro civilní cestující u společnosti StEG tiskla dvojjazyčně; v tom případě byla dvojjazyčně vytištěná i vojenská jízdenka.


vzor 18xx

Zjednodušený vzor jízdenky bez barevného provedení a pořadového čísla. Vojenská jízdenka označená písmenem "M" (Militärfahrkarte) pro jízdu z Prahy do Náchoda přes Choceň. Datování vzoru jízdenky odhaduji do období 1885 až 1898. Jízdenka v půli dělitelná. Zdroj: [4]

vzor 18xx

Zjednodušený vzor jízdenky bez barevného provedení a pořadového čísla. Vojenská jízdenka pro jízdu z Prahy do Šumperku přes Českou Třebovou a Zábřeh na Moravě. Jízdenka je vytištěna pouze německy, obdobná relace pro civilní cestující byla tudíž také jen jednojazyčná. Datování vzoru jízdenky odhaduji do období 1885 až 1898. Jízdenka v půli dělitelná. Zdroj: [4]

vzor 18xx

Zjednodušený vzor jízdenky bez barevného provedení a pořadového čísla. Vojenská jízdenka pro jízdu z Prahy do Opavy přes Olomouc před zavedením přímého tarifu mezi společnostmi StEG a MSCB. Z Olomouce tedy jízda vedla dále do Ostravy a odtud do Opavy. Jízdenka je vytištěna pouze německy, obdobná relace pro civilní cestující byla tudíž také jen jednojazyčná. Datování vzoru jízdenky odhaduji do období 1885 až 1894. Jízdenka v půli dělitelná. Zdroj: [4]

 


Pro jízdy dělnictva vydávala společnost StEG poukázky či legitimace. Lepenkové jízdenky pro časté dojíždění se objevily (podobně jako u Císařsko-královských státních drah) ve formě předplatných jízdenek. Držitel zvláštní legitimace obdržel balíček 40 předplatných jízdenek platných do nejbližšího okolí velkých měst (Praha, Brno, Vídeň), výjimečně i na delší vzdálenosti. V kterém roce se tak stalo nemám doloženo, ale lze předpokládat, že se jednalo o 2. polovinu 80. let. Tento systém byl později (rok opět nemám doložen) nahrazen sezónními sešity, obsahující 40 jízdenek, ale to se již nejednalo o "lepenky".


Lepenkové jízdenky vydávané v tuzemské svazové a přípojné přepravě (odvozuji že se jedná o přepravu v rámci Čech, Moravy či Dolních Rakous po trati společnosti StEG kombinované s tratí jiné železniční správy) se tiskly pouze německy, bez ohledu zda se jednalo o území české, smíšené nebo německé.


vzor 188x

Zjednodušený vzor jízdenky bez barevného provedení a pořadového čísla. Jízdenka z Prahy do Čáslavi do 2. vozové třídy osobního vlaku. Jízdenka v půli dělitelná. S ohledem na uvedení plné ceny do dolní poloviny jízdenky vzor jízdenky odhaduji časově do rozmezí let 1885 až 1891. Zdroj: [4]

vzor 188x

Zjednodušený vzor jízdenky bez barevného provedení a pořadového čísla. Jízdenka z Prahy do Studénky přes Olomouc a Přerov do 2. vozové třídy osobního vlaku. Jízdenka v půli dělitelná. S ohledem na uvedení plné ceny do dolní poloviny jízdenky vzor jízdenky odhaduji časově do rozmezí let 1885 až 1891. Zdroj: [4]

vzor 188x

Zjednodušený vzor jízdenky bez barevného provedení a pořadového čísla. Jízdenka z Prahy do Sobotína přes Českou Třebovou a Zábřeh na Moravě do 2. vozové třídy osobního vlaku. Jízdenka v půli dělitelná. S ohledem na uvedení plné ceny do dolní poloviny jízdenky vzor jízdenky odhaduji časově do rozmezí let 1885 až 1891. Zdroj: [4]

vzor 18xx

Zjednodušený vzor jízdenky bez barevného provedení a pořadového čísla. Jízdenka z Prahy do Opavy přes Olomouc a Valšov, tzn. s využitím dráhy společnosti MSCB do 1. vozové třídy všech vlaků. Jízdenka v půli dělitelná. S ohledem na uvedení plné ceny do dolní poloviny jízdenky a období po zavedení přímého tarifu mezi společnostmi StEG a MSCB vzor jízdenky odhaduji časově do rozmezí let 1885 až 1891. Zdroj: [4]


Obdobně se vydávaly lepenkové jízdenky do uherských stanic košicko-bohumínské dráhy před zavedením pásmového tarifu v uherské částí železniční společnosti StEG s tím rozdílem, že na jízdence nebyla uvedena poloviční sazba jízdného. Po zavedení pásmového tarifu v uherské části společnosti StEG k 1. 8. 1889 nesly jízdenky úpravu dle vzoru uherských státních drah.


vzor 188x

Zjednodušený vzor jízdenky bez barevného provedení a pořadového čísla. Jízdenka z Prahy do Košic přes Českou Třebovou, Olomouc a Bohumín do 2. vozové třídy osobního vlaku. Jízdenka v půli dělitelná, avšak bez vyznačení poloviční ceny jízdného. Období před zavedením pásmového tarifu v uherské části StEG 1. 8. 1889. Zdroj: [4]

vzor 1889

Zjednodušený vzor jízdenky bez barevného provedení a pořadového čísla. Jízdenka z Prahy do Vrútek přes Olomouc a Bohumín do 3. vozové třídy osobního vlaku. Období po zavedení pásmového tarifu v uherské části StEG 1. 8. 1889. Zdroj: [4]

 

 


Úprava lepenkových jízdenek vydávaných do zahraničí se řídila ustanovení společných tarifů, jízdenky byly tištěny jednojazyčně.


vzor 18xx

Zjednodušený vzor jízdenky bez barevného provedení a pořadového čísla. Jízdenka z Prahy do Valdenburku přes Choceň, Meziměstí a Fellhammer (dnes Kuźnice Świdnickie) do 3. vozové třídy všech vlaků. Jízdenka s ústřižkem. Časově blíže nezařazený vzor. Zdroj: [4]

vzor 18xx

Zjednodušený vzor jízdenky bez barevného provedení a pořadového čísla. Jízdenka z Prahy do Varšavy do 1. vozové třídy všech vlaků. Časově blíže nezařazený vzor. Zdroj: [4]

vzor 18xx

Zjednodušený vzor jízdenky bez barevného provedení a pořadového čísla. Jízdenka z Prahy do Jasy přes Olomouc, Bohumín, Krakov, Lvov a Sučavu do 1. vozové třídy rychlíku. Jízdenka s ústřižkem. Časově blíže nezařazený vzor. Zdroj: [4]

 


V přechodném období od 16. 6. 1890 (kdy Císařsko-královské státní dráhy kkStB zavedly krejcarový pásmový tarif) do 1. 2. 1892, kdy jej zavedla železniční společnost StEG, se šlo cestou vypotřebování stávajících jízdenek, které se podle potřeby ručně přepisovaly. Výjimečně se tiskly nové jízdenky na rychlík z důvodu zaokrouhlování ceny jízdného u rychlíků na nulu nebo pětku na konci.


vzor 1890

Zjednodušený vzor jízdenky bez barevného provedení a pořadového čísla. Jízdenka z Prahy do České Třebové do 3. vozové třídy rychlíku. Jízdenka v půli dělitelná. Vzor jízdenky z let 1890–1892. Zdroj: [4]

 

 

 



Období 1892 až 1918

Železniční společnost StEG přešla na pásmový tarif o necelé dva roky později než Císařsko-královské státní dráhy. Stalo se tak 1. 2. 1892. Oproti kkStB však společnost StEG na jízdenky nezavedla údaje o zónách (pásmech). Vlastně se toho na lepenkových jízdenkách moc nezměnilo - jízdenka zněla do určité cílové stanice tak, jako tomu bylo dříve. Ve skladbě druhů jízdenek došlo ke zrušení jízdenek na smíšené vlaky a zpátečních jízdenek. Naopak vznikly lepenkové jízdenky za sníženou cenu, a to i u kombinovaných jízdenek.


Barevné provedení jízdenek na rychlík a osobní vlak zůstalo stejné. Jízdenky za sníženou cenu byly bílé s příčným pruhem cca 2 cm širokým zelené barvy u 2. vozové třídy nebo hnědé barvy u 3. vozové třídy).


vzor 1892

Zjednodušený vzor jízdenky bez barevného provedení a pořadového čísla. Jízdenka z Prahy do Březové nad Svitavou do 1. vozové třídy rychlíku. Jízdenka v půli dělitelná. S ohledem na měnu pochází vzor jízdenky nejpozději z roku 1899. Zdroj: [4]

vzor 1892

Zjednodušený vzor jízdenky bez barevného provedení a pořadového čísla. Jízdenka z Prahy do Bakova nad Jizerou do 2. vozové třídy osobního vlaku. Jízdenka v půli dělitelná. S ohledem na měnu pochází vzor jízdenky nejpozději z roku 1899. Zdroj: [4]

vzor 1892

Zjednodušený vzor jízdenky bez barevného provedení a pořadového čísla. Jízdenka z Prahy do Peček do 3. vozové třídy za sníženou cenu. Jízdenka v půli dělitelná. S ohledem na měnu pochází vzor jízdenky nejpozději z roku 1899. Zdroj: [4]

vzor 1892

A takto by měl vypadat předešlý zjednodušený vzor jízdenky za sníženou cenu podle popisu barevného provedení. Zdroj: [4]


vzor 1892

Zjednodušený vzor jízdenky bez barevného provedení a pořadového čísla. Jízdenka z Hrušovan nad Jevišovkou-Šanova do Brna do 3. vozové třídy za sníženou cenu. Jízdenka v půli dělitelná. S přihlédnutím na to že se jedná o oblast, ve které se v roce 1894 prohodilo umístění českého a německého jazyka na jízdenkách, odhaduji časové zařazení vzoru jízdenky nejpozději do roku 1894. Zdroj: [4]

vzor 1894

Zjednodušený vzor jízdenky bez barevného provedení a pořadového čísla. Jízdenka z (dnešních Dolních) Zálezel do Ústí nad Labem do 3. vozové třídy za sníženou cenu. Vzor dokumentuje prohození pořadí českého a německého jazyka u vybraných výdejen jízdenek v roce 1894. Jízdenka v půli dělitelná. Zdroj: [4]

vzor 1892

Zjednodušený vzor jízdenky bez barevného provedení a pořadového čísla. Jízdenka z Prahy do Plaňan odbočky do 2. vozové třídy. Jedná se o kombinovanou jízdenku (písmena CB) a navíc se sníženou cenou. Údaje o platnosti úseku za sníženou cenu a druzích vlaků byly uváděny na rubu jízdenky (např. "Do Peček vlak za snížené jízdné, z Peček vlak osobní"). Jízdenka v půli dělitelná. S ohledem na měnu pochází vzor jízdenky nejpozději z roku 1899. Zdroj: [4]

 


Tím že společnost StEG po zavedení pásmového tarifu odbavovala cestující do konkrétních stanic stejně jako tomu bylo před zavedením pásmového tarifu, se počet relací jízdenek nezměnil. Začalo ale docházet k problémům při řešení doplatků mezi stanicemi v rámci jednoho pásma. Společnost StEG proto přešla na systém, kdy na jízdenkách byla vytištěna pouze cílová stanice v pásmu nejvzdálenější. Tím došlo k redukci počtu potřebných relací jízdenek. Tento způsob byl však pro cestující trochu zmatečný, neboť se cestující někdy domnívali, že jim byla prodána jízdenka do vzdálenější stanice (za více peněz) než kterou požadovali. Další otazníky v hlavách cestujících přineslo uvádění nejzazší stanice daného pásma místo významné výstupní stanice ležící v pásmu blíže (například jízdenky z Podmokel do Prahy měly cílovou stanici Běchovice) nebo uvedení stanice v níž rychlík nestaví na jízdence platné pro rychlík. Ani po této úpravě se oproti Císařsko-královským státním dráhám kkStB u společnosti StEG na jízdenkách nevyznačovala čísla zón (pásem).


vzor 189x

Zjednodušený vzor jízdenky bez barevného provedení a pořadového čísla. Jízdenka z Blanska do Brna na 3. vozovou třídu rychlíku. Domnívám se, že v pravé horní části je omylem prohozena nástupní a cílová stanice. Zdroj: [4]

vzor 189x

Zjednodušený vzor jízdenky bez barevného provedení a pořadového čísla. V některých relacích byly nově vydávány jízdenky za poloviční cenu v nedělitelném provedení. Jízdenka za poloviční cenu z Veselí nad Moravou do Strážnice na 3. vozovou třídu osobního vlaku. Zdroj: [4]

 

 


Doplňovací jízdenky, jízdenky vydávané do stanic sousedních drah v tuzemské svazové a přípojné přepravě a jízdenky do zahraničí tištěné do této doby jen německy, se nově tiskly dvojjazyčně. Přesný rok nemám doložen, odhaduji že se může jednat přibližně o období kolem roku 1894.


vzor 189x

Zjednodušený vzor jízdenky bez barevného provedení a pořadového čísla. Doplňovací jízdenka na rychlík z Děčína do Ústí nad Labem do 3. vozové třídy. Tisk je proveden dvojjazyčně. Zdroj: [4]

vzor 189x

Zjednodušený vzor jízdenky bez barevného provedení a pořadového čísla. Jízdenka z Děčína do Duchcova přes Ústí nad Labem do 3. vozové třídy osobního vlaku. Jízdenka v půli dělitelná, tisk je proveden dojjazyčně. Zdroj: [4]

vzor 189x

Zjednodušený vzor jízdenky bez barevného provedení a pořadového čísla. Jízdenka z Vídně do Parndorfu přes Most nad Litavou do 3. vozové třídy. Jízdenka je tištěna německy a maďarsky, na jízdence je vyznačena 1. zóna. Jízdenka s ústřižkem. Zdroj: [4]

 


Někdy mezi říjnem 1895 a květnem 1896 se opět začaly vydávat zpáteční jízdenky do osobních vlaků v okolí Prahy, Brna a Vídně. Jízdenky měly platnost 8 dnů. Od 1. 6. 1896 se ve stejných obvodech zavedly sezónní (dříve nazývané předplatné) jízdenky po 40 kusech.


vzor 189x

Zjednodušený vzor jízdenky bez barevného provedení a pořadového čísla. Vzor zpáteční jízdenky z Prahy do Libně a zpět do 3. vozové třídy osobního vlaku. Na jízdence se neobjevují písmena T a R, místo nich je uvedeno slovní znění. Platnost jízdenky činí 8 dnů. Časové zařazení vzoru jízdenky odhaduji do let 1895–1899. Zdroj: [4]

 

 

 


Režijní jízdenky prošly grafickou úpravou, i nadále bylo možné prodávat režijní jízdenky za poloviční cenu.


vzor 189x

Zjednodušený vzor jízdenky bez barevného provedení a pořadového čísla. Režijní jízdenka platná ze Stadlau do Vídně v 3. vozové třídě osobního vlaku. Jízdenka v půli dělitelná. Zdroj: [4]

 

 

 


Na vojenských jízdenkách pro jízdu ve službě se změnilo pouze vyznačení ceny - poloviční jízdné se nově uvádělo na obou polovinách jízdenky.


vzor 189x

Zjednodušený vzor jízdenky bez barevného provedení a pořadového čísla. Vojenská jízdenka označená písmenem "M" (Militärfahrkarte) pro jízdu z Prahy do Skalice nad Svitavou. Datování vzoru jízdenky odhaduji do období let 1895 až 1899. Jízdenka v půli dělitelná. Zdroj: [4]

 

 

 


Prameny:

[3] BUTSCHEK, Alan et al. 150 let železnice z Brna do Zastávky. Rosice: Kulturní informační centrum, 2006. ISBN 80-239-7590-0.

[4] NECHVÍLE Karel. O zevní úpravě jízdenek na státních a některých soukromých drahách v býv. Rakousku. Ročenka státních a soukromých drah Československé republiky pro rok 1931/1932. Praha. 1931.

[5] NECHVÍLE Karel. Vývoj osobních tarifů na drahách v býv. rakousko-uherské monarchii až do světové války. Ročenka státních a soukromých drah Československé republiky pro rok 1930/1931. Praha. 1930.


Aktualizace: 2019-05-26


Další kapitoly o lepenkových jízdenkách: Slovo úvodem | Thomas Edmondson | Rakousko-Uhersko: kkStB |