Lepenkové jízdenky - historie

5. Lepenkové jízdenky v období Rakouského císařství a Rakouska-Uherska

Po poměrně obšírném popisu vzhledu lepenkových jízdenek u Rakousko-uherské společnosti státní dráhy StEG se krátce zmíním o lepenkových jízdenách u několika dalších vybraných železničních společností. Na závěr uvádím též několik vzorů jízdenek říšských německých drah na našem území a jízdenky na Slovensku.

Buštěhradská dráha (BEB)

Úprava lepenkových jízdenek u Buštěhradské dráhy byla do zavedení pásmového krejcarového tarifu obdobná jako u Císařsko-královských státních dráh kkStB.

Pravidla pro tisk lepenkových jízdenek po stránce jazykové si železniční společnost BEB stanovila tak, že své tratě rozdělila na dvě části. První část tvořil úsek tratě z Prahy do Milostína (včetně) i s odbočnými tratěmi. Druhou část tratí tvořil úsek od Sádku u Žatce, resp. od Deštnice, po Cheb, opět i s odbočnými tratěmi. Pravidla byla následující:

jízdenky tištěné jen německy... jízdenky vydávané ve svazové a přípojné přepravě společnosti BEB, vojenské jízdenky, režijní jízdenky a doplatkové jízdenky;
jízdenky tištené jen německy ... ostatní jízdenky vydávané v oblasti Sádek u Žatce (později Deštnice) až Cheb;
jízdenky tištěné dvojjazyčně ... ostatní jízdenky vydávané v oblasti Praha až Milostín do ostatních stanic společnosti BEB, český jazyk se uváděl v dolní části jízdenky.

Později (odhaduji na 2. polovinu 90. let) se Buštěhradská dráha v jazykové úpravě přizpůsobila jazykové úpravě u Císařsko-královských státních drah kkStB - podélný tisk v provedení jízdenky s ústřižkem, na vrchní podélné straně byl text český, ve spodní podélné straně se uvedl text německý.

Barevné odchylky byly následující:

Tmavožlutá (I. vozová třída) a tmavočervená (II. vozová třída) barva:

jednodenní zpáteční jízdenky I. a II. vozové třídy do (v létě jezdícího) rychlíku č. 1 a 2 z Prahy do Kladna až Rakovníka.

Tmavočervená až fialová (II. vozová třída) a šedivá (III. vozová třída) barva:

zpáteční jízdenky na osobní vlak na celou trať (patrně myšleno z Prahy do Kladna);
zvláštní jednodenní zpáteční jízdenky na osobní vlak ze stanic Praha státní nádraží, Bubny a Dejvice do Veleslavína a Liboce;
režijní jízdenky; bylo-li na režijní jízdence otištěno razítko "Platí pro rychlíky", platila režijní jídenka na všechny vlaky.

Zjednodušený vzor jízdenky bez barevného provedení a pořadového čísla. Zvláštní jednodenní zpáteční jízdenka z Prahy státního nádraží do Veleslavína a zpět na II. vozovou třídu osobního vlaku. Jízdenka platila jen o nedělích a svátcích. Blíže nedatovaný vzor jízdenky z období do roku 1890. Jízdenka je vytištěna dvojjazyčně. Zdroj: [4]

A takto by měl vypadat předešlý zjednodušený vzor zvláštní jednodenní zpáteční jízdenky podle popisu barevného provedení. Zdroj: [4]

Zjednodušený vzor jízdenky bez barevného provedení a pořadového čísla. Zpáteční jízdenka z Prahy státního nádraží do Kladna a zpět na III. vozovou třídu osobního vlaku. Platnost jízdenky činila 3 dny. Blíže nedatovaný vzor jízdenky z období do roku 1890. Jízdenka je vytištěna dvojjazyčně. Zdroj: [4]

A takto by měl vypadat předešlý zjednodušený vzor zpáteční jízdenky podle popisu barevného provedení. Zdroj: [4]

Ministr obchodu nařídil dne 11. 6. 1890, aby Buštěhradská dáha BEB spustila pásmový krejcarový tarif od 1. 10. 1890 na většině svých tratí. Tak se i stalo. Na úpravu jízdenek tento nový tarif vliv neměl, neboť i nadále se vydávaly jízdenky pro každou cílovou stanici zvlášť. Došlo ale ke zrušení zpátečních jízdenek uvedených výše. Po nějaké době (rok nemám doložen) byly zpáteční jízdenky opět zavedeny, a to ve stejných barvách jaké nesly před zrušením.

Vzhled jízdenky z Prahy státního nádraží do Měcholup na 2. třídu rychlíku. Jízdenka je tištěna dvojjazyčně, v horní polovině německy, v dolní polovině česky. Jízdenka v půli dělitelná. Blíže nedatovaný vzor jízdenky, odhaduji jej do let 1890 až 1899. Zdroj: [4]

Buštěhradská dráha BEB zavedla již před rokem 1890 jízdné zlevněné o jednu třetinu. Jízdenky vydávané pro cestující s nárokem na tuto slevu se nazývaly jízdenky za sníženou cenu. Před zavedením pásmového krejcarového tarifu v roce 1890 se poskytovaly jen do 2. vozové třídy osobních vlaků. Od roku 1890 existovaly jízdenky za sníženou cenu jak do 2., tak i do 3. vozové třídy osobních vlaků.

Zjednodušený vzor jízdenky bez barevného provedení a pořadového čísla. Vzor jízdenky za sníženou cenu (Ermässigte Fahrkarte) z Prahy do Žatce na 3. vozovou třídu osobního vlaku. Jízdenka je tištěna dvojjazyčně, v horní polovině německy, v dolní polovině česky. Jízdenka v půli dělitelná. Blíže nedatovaný vzor jízdenky, odhaduji jej do let 1890 až 1899. Zdroj: [4]

Barevné provedení jízdenek za sníženou cenu spočívalo v příslušné barvě pro vozovou třídu (2. třída zelená, 3. třída hnědá) s bílým svislým pruhem uprostřed. Císařsko-královské státní dráhy kkStB měly v tomto provedení doplňovací jízdenky a jízdenky pro vojenskou osobu jedoucí mimo službu. Zdroj: [4]

Pro uhrazení rozdílu ceny jízdenky na osobní vlak a na rychlík sloužily u Buštěhradské dráhy podobně jako u Císařsko-královských státních kkStB a železniční společnosti StEG tzv. doplňovací jízdenky.

Zjednodušený vzor jízdenky bez barevného provedení a pořadového čísla. Vzor doplňovací jízdenky ze Sokolova do Chebu na 2. vozovou třídu. Jízdenka je tištěna jednojazyčně, pouze německy. Jízdenka v půli dělitelná. Blíže nedatovaný vzor jízdenky, odhaduji jej do let 1890 až 1899. Zdroj: [4]

Doplňovací jízdenky měly jednu polovinu bílou a druhou polovinu v barvě odpovídající vozové třídě. Takto by měla dle popisu vypadat doplňovací jízdenka předešlého vzoru. Tuto barevnou úpravu používaly Císařsko-královské státní dráhy kkStB (patrně jen do roku 1890) pro personální (režijní) jízdenky. Zdroj: [4]

Zjednodušený vzor jízdenky bez barevného provedení a pořadového čísla. Jedná se o vzor zvláštní doplňovací jízdenky do 2. vozové třídy na rychlík č. 3 (Zuschlags-Karte, čili "příplatek na rychlík") pro cestující, kteří jeli z Prahy do cílové stanice ležící mezi Chomutovem a Chebem, kde uvedený rychlík č. 3 nestavěl. V Chomutově si cestující museli přestoupit na osobní vlak, který vyjížděl z Chomutova nedlouho po rychlíku. Jízdenka je tištěna jednojazyčně, pouze německy. Jízdenka s ústřižkem. Blíže nedatovaný vzor jízdenky, odhaduji jej do let 1890 až 1899. Zdroj: [4]

Režijní jízdenky byly barvy růžové. Po zavedení krejcarového pásmového tarifu se růžově tiskly režijní jízdenky platné jen na osobní vlaky. Režijní jízdenky platné na rychlíky měly navíc uprostřed úzký vodorovný modrý pás.

Na vojenských jízdenkách železniční společnosti BEB nebyla uváděna cena a tiskly se jen jednojazyčně německy. Zprvu se vojenské jízdenky vydávaly jen pro vojsko jedoucí ve službě. Později (přesný rok nemám doložen) mohli jezdit vojáci jedoucí mimo službu na vojenskou jízdenku ve 3. vozové třídě osobního vlaku. Výše ceny takové jízdenky byla zvýšena o kolkovné a jízdenka byla označena textem "stempelpflichtige Militärfahrkarte".

Provedení mezinárodních jízdenek bylo obdobné jako u jiných rakouských železničních společností.

Regie-Fahrkarte, neboli režijní jízdenka platná z Prahy do Kraslic na všechny vlaky do II. vozové třídy. Jízdenka je tištěna jednojazyčně, pouze německy. Vzor jízdenky spadá časově do období let 1886 až 1890. Zdroj: [4]

Zjednodušený vzor jízdenky bez barevného provedení a pořadového čísla. Vojenská jízdenka nenesla písmeno "M", ale přímo text Militär-billet pro jízdu z Prahy do Rakovníka. Blíže nedatovaný vzor. Jízdenka v půli dělitelná. Zdroj: [4]

Vzor mezinárodní zpáteční jízdenky z Prahy do Baroutu přes Cheb do II. vozové třídy všech vlaků, platnost jízdenky 8 dní. Jízdenka s ústřižkem. Zdroj: [4]

Česká severní dráha (BNB)

Železniční společnost BNB zavedla pásmový krejcarový tarif rovněž od 1. 10. 1890. Pásmové jízdenky byly podobné jako u Císařsko-královských státních drah kkStB, avšak s tím rozdílem, že na líci jízdenky bylo uvedeno číslo pásma, kdežto názvy cílových stanic připadajících do příslušného pásma byly uvedeny na rubu jízdenky. Tato úprava se po dohodě s příslušnými železničními společnostmi týkala i přímých jízdenek v tuzemské přípojné a svazové přepravě.

Zjednodušený vzor jízdenky bez barevného provedení a pořadového čísla. Vzor jízdenky z Rybniště do stanic uvedených na rubu jízdenky; jednalo se o cílové stanice Blovice, Dobřany a Nové Dvory v pásmu 151–175 km přes Děčín, Ústí nad Labem a Duchcov do III. vozové třídy osobního vlaku. Jízdenka je tištěna jednojazyčně německy a je v půli dělitelná. Zdroj: [4]

Režijní jízdenky byly tištěny na bílém kartonu se svislým pruhem barvy příslušné vozové třídy. Cílové stanice uvedené na líci jsou stanice na konci příslušného pásma.

Zjednodušený vzor jízdenky bez barevného provedení a pořadového čísla. Personální (režijní) jízdenka (text Persz.-Regie) platná z Turnova do Prahy nebo do Rybniště na II. vozovou třídu. Jízdenka je tištěna jednojazyčně německy v provedení s ústřižkem. Zdroj: [4]

A takto by měl vypadat předešlý zjednodušený vzor jízdenky za sníženou cenu podle popisu barevného provedení. Zdroj: [4]

Zjednodušený vzor jízdenky bez barevného provedení a pořadového čísla. Personální (režijní) jízdenka (text Persz.-Regie) platná z Úžic do Mladé Boleslavi nebo do Prahy na III. vozovou třídu. Jízdenka je tištěna jednojazyčně německy v provedení s ústřižkem. Zdroj: [4]

A takto by měl vypadat předešlý zjednodušený vzor jízdenky za sníženou cenu podle popisu barevného provedení. Zdroj: [4]

Česká západní dráha (BWB)

Lepenkové jízdenky u České západní dráhy BWB se tiskly v úpravě podobné jako u Císařsko-královských státních drah kkStB, a to i po stránce jazykové. Česká západní dráha byla zestátněna ke dni 1. 1. 1895 zákonem č. 229 ze dne 11. 12. 1894 uveřejněném v částce LXXXVII. Zákonníku říšského pro království a země v radě říšské zastoupené vydané 14. 12. 1894.

Jízdenky na rychlík nesly u společnosti BWB tmavočervený svislý pruh hned od zavedení rychlíků. Zpáteční jízdenky na rychlík měly barevné provedení odchylné - uprostřed byly opatřeny bílým pruhem.

Železniční společnost BWB měla v sortimentu zpáteční jízdenky za sníženou cenu (zábavní) z Plzně do nedaleké Zábělé, tyto jízdenky měly fialovou barvu.

Zjednodušený vzor jízdenky bez barevného provedení a pořadového čísla. Zpáteční jízdenka z Plzně do Prahy a zpět na II. vozovou třídu rychlíku. Blíže nedatovaný vzor, odhaduji 2. polovinu 80. let až rok 1894. Jízdenka je tištěna dvojjazyčně a je v půli dělitelná. Význam písmen: T = Tour, R = Retour. Zdroj: [4]

A takto by měl vypadat předešlý zjednodušený vzor zpáteční jízdenky na rychlík podle popisu barevného provedení. Zdroj: [4]

Zjednodušený vzor jízdenky bez barevného provedení a pořadového čísla. Zpáteční jízdenka za sníženou cenu do výletního (zábavního) vlaku z Plzně do Zábělé a zpět ve III. vozové třídě. Blíže nedatovaný vzor, nicméně do Zábělé se podle dostupných informací začalo z Plzně jezdit v roce 1889; dráha BWB byla zestátněna v roce 1895. Jízdenka je tištěna dvojjazyčně a je v půli dělitelná. Zdroj: [4]

A takto by měl vypadat předešlý zjednodušený vzor zpáteční jízdenky za sníženou cenu podle popisu barevného provedení. Zdroj: [4]

Jízdenky režijní existovaly na 2. a 3. vozovou třídu. Jedna polovina jízdenky byla bílá a druhá modrá (na II. vozovou třídu) nebo růžová (na III. vozovou třídu). Předpokládám že podélně, ale s jistotou to doložené nemám.

U společnosti BWB je popsán vzhled "peronek", neboli vstupenek na nástupiště. Na vstupence vytištěné na tmavomodrém kartonu nebyl uváděn název stanice, nýbrž kromě pořadového čísla jen text "Eintritt i. d. Bahnhof - Vstup do stanice".

Zjednodušený vzor jízdenky bez barevného provedení a pořadového čísla. Personální (režijní) jízdenka platná z Prahy do Nymburku přes Poříčany a zpět v III. vozové třídě. Byl-li nárok jen na cestu tam, vydala se cestujícímu pouze horní polovina dělitelné jízdenky. Jízdenky byly tištěny jen v němčině. Zdroj: [4]

Severní dráha císaře Ferdinanda (KFNB)

Rovněž Severní dráha císaře Ferdinanda KFNB přizpůsobovala své lepenkové jízdenky zásadám platným u Císařsko-královských státních drah kkStB. Na krejcarový pásmový tarif přešla společnost KFNB o něco později než státní dráhy, a sice k 1. 4. 1891 (na hlavních tratích) a k 1. 8. 1891 (na místních dráhách). Na lepenkových jízdenkách dle pásmového tarifu uváděla společnost KFNB též číslo pásma. Pásmový tarif byl dnem 1. 1. 1903 upraven na myriametrová pásma.

Barevné řešení lepenkových jízdenek se v některých případech od Císařsko-královských státních drah kkStB lišilo. Například jízdenky za poloviční cenu byly bílé s barevnými podélnými pásy na okrajích jízdenky, jízdenky doplňovací měly barvu světle růžovou.

Zjednodušený vzor jízdenky bez barevného provedení a pořadového čísla. Jízdenka z Přerova do Mohelnice přes Olomouc do II. vozové třídy osobního vlaku. Jízdenka v půli dělitelná, tištěná jednojazyčně. Vzor jízdenky před zavedením pásmového tarifu, tzn. pravděpodobně z 80. let, nejpozději z roku 1891. Zdroj: [4]

Zjednodušený vzor jízdenky bez barevného provedení a pořadového čísla. Jízdenka z Krakova platná do 42. pásma, tedy do Vídně, ve III. vozové třídě rychlíku. Jízdenka s ústřižkem, plná cena je uvedena na ústřižku. Provedení dvojjazyčné - německy a polsky, cílová stanice jen německy. Časově jízdenka odpovídá tarifu platném od 1. 1. 1903, který přinesl myriametrová pásma. Zdroj: [4]

Zjednodušený vzor jízdenky bez barevného provedení a pořadového čísla. Opět tu máme jízdenku z Krakova platnou do 42. pásma do Vídně a také Zellerndorfu, avšak jde o jízdenku za poloviční cenu do III. vozové třídy osobního vlaku. Provedení dvojjazyčné - německy a polsky, cílové stanice jen německy. Časově jízdenka odpovídá tarifu platném od 1. 1. 1903, který přinesl myriametrová pásma. Zdroj: [4]

A takto by měl vypadat předešlý zjednodušený vzor poloviční jízdenky podle popisu barevného provedení. Zdroj: [4]

Zjednodušený vzor jízdenky bez barevného provedení a pořadového čísla. Doplňovací jízdenka (Ergänzungskarte) vydaná ve Frýdku-Místku pro jízdu z Ostravy do 9. pásma s cílovými stanicemi Chełmek, Łodygowice, Horní Moštěnice, Pohoří, Rokytnice u Přerova a Věžky. Jízdenka s ústřižkem v jednojazyčném provedení. Časově jízdenka odpovídá tarifu platném od 1. 1. 1903, který přinesl myriametrová pásma. Zdroj: [4]

A takto by měl vypadat předešlý zjednodušený vzor doplňovací jízdenky podle popisu barevného provedení. Zdroj: [4]

Rakouská severozápadní dráha (ÖNWB)

Z doby před zavedením pásmového tarifu byl vzhled jízdenek společnosti ÖNWB pravděpodobně podobný jako tomu bylo u Císařsko-královských státních drah kkStB. Jízdenky za sníženou cenu však byly tištěny s širokým podélným červeným pásem; později se tento pás používal u rychlíkových jízdenek.

Vzhled jízdenky na III. vozovou třídu z Moravských Budějovic do Brna přes Znojmo. Jízdenka je tištěna německy, pouze výchozí stanice je uvedena dvojjazyčně. Jízdenka v půli dělitelná, plná cena je uvedena v dolní polovině jízdenky. Vzor jízdenky před zavedením pásmového tarifu, tzn. pravděpodobně z 80. let, nejpozději z roku 1891. Zdroj: [4]

Zjednodušený vzor jízdenky bez barevného provedení a pořadového čísla. Jízdenka za sníženou cenu z Grešlového Mýta do Jihlavy na III. vozovou třídu osobního vlaku. Jízdenka v půli dělitelná, tištěná pouze německy. Vzor jízdenky před zavedením pásmového tarifu, tzn. pravděpodobně z 80. let, nejpozději z roku 1891. Zdroj: [4]

A takto by měl vypadat předešlý zjednodušený vzor jízdenky za sníženou cenu podle popisu barevného provedení. Zdroj: [4]

Pásmový krejcarový tarif zavedla Rakouská severozápadní dráha ÖNWB dne 1. 6. 1891. Vzhled lepenkových jízdenek byl i nadále podobný jízdenkám Císařsko-královských státních drah kkStB. U pásmových jízdenek na kratší vzdálenosti bylo možné - stejně tak jako u kkStB - cestovat na jízdenku v daném pásmu oběma směry.

Zjednodušený vzor jízdenky bez barevného provedení a pořadového čísla. Jízdenka z Vídně do Jihlavy ležící v 12. pásmu platná v 3. vozové třídě rychlíku. Jízdenka s ústřižkem. Vzor jízdenky spadá do období let 1891–1899. Zdroj: [4]

Zjednodušený vzor jízdenky bez barevného provedení a pořadového čísla. Jízdenka z Lysé nad Labem do cílové stanice Poděbrady ležící ve 3. pásmu platná v 2. vozové třídě osobního vlaku. Pro krátkou vzdálenost bylo možné jízdenku používat mezi těmito stanicemi tam i zpět. Jízdenka v půli dělitelná. S ohledem na korunovou měnu pochází vzor jízdenky nejdříve z roku 1892. Zdroj: [4]

Ústecko-teplická dráha (ATE)

Jak vypadaly lepenkové jízdenky u Ústecko-teplické dráhy ATE před zavedením pásmového tarifu toho doloženo moc není. Lze předpokládat, že základní barvy lepenkových jízdenek odpovídaly obecně stanoveným zásadám. Jízdenky se tiskly pouze v německém jazyce.

Zjednodušený vzor jízdenky bez barevného provedení a pořadového čísla. Zpáteční jízdenky společnost ATE vydávala jen do stanic přípojných drah, tyto jízdenky byly platné v osobních vlacích. Jízdenka z Trmic do Prahy přes Ústí nad Labem a zpět na III. vozovou třídu, platná 3 dny. Časově blíže nezařazený vzor. Zdroj: [4]

Společnost ATE zavedla pásmový krejcarový tarif ještě v roce 1890, a sice dne 1. 10. 1890. I nadále se jízdenky tiskly pouze německy. Pásmové jízdenky na sobě nesly číslo pásma. Odbavení cestujícího za poloviční cenu se provádělo buď odstřižením ústřižku v případě jízdenky s ústřižkem nebo se vydávaly zvláštní jízdenky tmavomodré barvy platné jen v III. vozové třídě.

Zjednodušený vzor jízdenky bez barevného provedení a pořadového čísla. Jízdenka z Ústí nad Labem platná do 3. pásma do Duchcova ve III. vozové třídě osobního vlaku. S ohledem na měnu spadá vzor jízdenky časově nejdříve do roku 1892. Zdroj: [4]

Zjednodušený vzor jízdenky bez barevného provedení a pořadového čísla. Jízdenka z někdejší stanice Otvice-Jirkov do Bohosudova ležícím v 5. pásmu do II. vozové třídy osobního vlaku. Jízdenka s ústřižkem. S ohledem na měnu spadá vzor jízdenky časově nejdříve do roku 1892. Zdroj: [4]

Zjednodušený vzor jízdenky bez barevného provedení a pořadového čísla. Jízdenka z Teplic v Čechách v rámci 1. pásma do Chabařovic nebo Oldřichova u Duchcova za poloviční cenu ve III. vozové třídě osobního vlaku. S ohledem na měnu spadá vzor jízdenky časově nejdříve do roku 1892. Zdroj: [4]

A takto by měl vypadat předešlý zjednodušený vzor jízdenky za poloviční cenu podle popisu barevného provedení. Zdroj: [4]

Zpáteční jízdenky společnost ATE v období pásmového taifu opětovně zavedla 1. 5. 1891, platily ve II. nebo III. vozové třídě osobních vlaků. Téhož dne začaly jezdit rychlíky na trati Ústí nad Labem - Chomutov, zde ale zpáteční jízdenky neplatily. Zvláštním druhem byla dětská zpáteční jízdenka v provedení modré barvy s bílým trojúhelníkem v dolní části. Tato jízdenka platila 2 dny s tím, že den jejího zakoupení se počítal do její platnosti (upozornění uvedeno na rubu).

Vojenské jízdenky pro jízdu vojáků ve službě měly stejnou úpravu jako jízdenky cilvilní. Režijní jízdenky byly rovněž tištěny podle jednotlivých pásem, a to v provedení jednosměrném nebo jako zpáteční. V případě zpáteční verze se cesta zpět musela uskutečnit do 1 měsíce ode dne zakoupení jízdenky (upozornění na tuto skutečnost se nalézalo na rubu jízdenky).

V odbavení cestujících do stanic přípojných drah se po zavedení pásmového tarifu zrušily zpáteční jízdenky (viz výše uvedený vzor z doby před zavedením pásmového tarifu). Odbavení se dělo pouze jízdenkami jednoduchými pro cestu tam.

Zjednodušený vzor jízdenky bez barevného provedení a pořadového čísla. Dětská zpáteční jízdenka (Kinder-Karte) z Duchcova platná do 2. pásma do Chabařovic nebo Mostu ve III. vozové třídě osobního vlaku. Časové zařazení vzoru jízdenky spadá do let 1891–1899. Zdroj: [4]

Zjednodušený vzor jízdenky bez barevného provedení a pořadového čísla. Jízdenka pro vojáky ve službě (Militär-Karte) z tehdejší stanice Holešice-Ervěnice do Břešťan nebo Chomutova ležící v 2. pásmu. Vozová třída ani druh vlaku není uveden. Jízdenka s ústřižkem. S ohledem na měnu spadá vzor jízdenky časově nejdříve do roku 1892. Zdroj: [4]

Zjednodušený vzor jízdenky bez barevného provedení a pořadového čísla. Režijní zpáteční jízdenka (Regie Fahrkarte) z Duchcova platná do 2. pásma do Chabařovic nebo Mostu ve III. vozové třídě všech vlaků. Jízdenka s ústřižkem; bez ústřižku jízdenka platila jen pro cestu tam. Časové zařazení vzoru jízdenky spadá do let 1891–1899. Zdroj: [4]

Zjednodušený vzor jízdenky bez barevného provedení a pořadového čísla. Jízdenka z Teplic v Čechách do stanice přípojné dráhy (společnosti BEB) Cheb na III. vozovou třídu. Na trati společnosti ATE jízdenka platila v osobních vlacích, na trati BEB v rychlících. Jízdenka s ústřižkem. S ohledem na měnu spadá vzor jízdenky časově nejdříve do roku 1892. Zdroj: [4]

Říšské německé dráhy

Bavorské východní dráhy BÖB na našem dnešním území provozovaly dopravu na trati Cheb - Františkovy Lázně - Aš. Lepenkové jízdenky měly úpravu podle pravidel německých, ale cena byla uváděna ve zlatých, po zavedení korunové měny v korunách. Zpáteční jízdenky měly uprostřed svislý bílý pás o šířce 1/3 jízdenky.

Zjednodušený vzor jízdenky bez barevného provedení a pořadového čísla. Jízdenka z Františkových Lázní do Chebu na 1. vozovou třídu osobní vlaku. Na jízdence je rovněž uvedena volná váha zavazadel do 25 kg. Jízdenka s ústřižkem. Domnívám se, že na vzoru jízdenky je ústřižek vytištěn chybně - čára se má zvedat doprava nahoru a text na ústřižku je vzhůru nohama. Zdroj: [4]

Zjednodušený vzor jízdenky bez barevného provedení a pořadového čísla. Zpáteční jízdenka z Františkových Lázní do Chebu na 1. vozovou třídu osobní vlaku. Na jízdence je uvedena volná váha zavazadel do 25 kg, platnost 45 dnů pro zpáteční jízdu a zákaz postoupení někomu jinému. Zajímavostí je uvedení kilometrické vzdálenosti mezi stanicemi. Jízdenka s ústřižkem. S ohledem na měnu spadá vzor jízdenky časově nejdříve do roku 1892. Význam písmen: H = Hinfahrt, R = Rückfahrt. Zdroj: [4]

Vojenské jízdenky vydané na II. vozovou třídu měly barvu tmavomodrou, na III. vozovou třídu byla horní část jízdenky bílá a dolní růžová.

Zjednodušený vzor jízdenky bez barevného provedení a pořadového čísla. Vojenská jízdenka (Militär-Fahrkarte) z Františkových Lázní do Chebu na II. vozovou třídu. Druh vlaku není uveden. Na jízdence je rovněž uvedena volná váha zavazadel do 25 kg. Zdroj: [4]

Zjednodušený vzor jízdenky bez barevného provedení a pořadového čísla. Jedná se o stejnou vojenskou jízdenku z Františkových Lázní do Chebu na II. vozovou třídu jako v předchozím vzoru, avšak již s korunovou měnou a uvedením druhu vlaku (osobní vlak). Na jízdence je uvedena volná váha zavazadel do 25 kg. Vzor jízdenky s ohledem na měnu pochází nejdříve z roku 1892. Zdroj: [4]

Zjednodušený vzor jízdenky bez barevného provedení a pořadového čísla. Vojenská jízdenka z Aše do Chebu na III. vozovou třídu osobního vlaku. Nárok na volnou váhu zavazadel v této vozové třídě nebyl. Výdejna jízdenek (pokladna) je vyznačena textem Sch. I. (Schalter I.). Vzor jízdenky s ohledem na měnu pochází nejdříve z roku 1892. Zdroj: [4]

A takto by měl vypadat předešlý zjednodušený vzor vojenské jízdenky na III. vozovou třídu podle popisu barevného provedení. Zdroj: [4]

Jízdenky vydávané železniční společností BÖB ze stanic tratě Cheb - Aš do stanic přípojných drah měly úpravu podle německých pravidel.

Zjednodušený vzor jízdenky bez barevného provedení a pořadového čísla. Jízdenka z Františkových Lázní do Českých Budějovic na III. vozovou třídu osobního vlaku do Chebu a všech druhů vlaků z Chebu. Do Chebu byla v ceně rovněž volná váha zavazadel do 25 kg. Jízdenka s ústřižkem. Význam písmen P. S. na ústřižku je patrně zkratka Personenzug a Schnellzug. Zdroj: [4]

Zjednodušený vzor jízdenky bez barevného provedení a pořadového čísla. Jízdenka z Františkových Lázní do Mariánských Lázní přes Cheb na III. vozovou třídu osobního vlaku platná 4 dny. Délka platnosti je pozoruhodná, stejně tak jako platnost ve vlaku kategorie Eilzug v Německu. Význam písmena B za označením vozové třídy a písmena N pod ním je nejasný. Vzor jízdenky z roku 1910. Zdroj: [4]

Saské královské státní dráhy SäStB vydaly na 3. 8. 1889 zpáteční jízdenku na výlet horníků dolu "Union" v Duchcově.

Zjednodušený vzor jízdenky bez barevného provedení a pořadového čísla. Výletní zpáteční jízdenka do zvláštního vlaku z Duchcova-Liptic do Bienenmühle vypraveného dne 3. 8. 1889. Barva jízdenky byla bílá s tenkým červeným okrajem nahoře a širokým červeným okrajem dole. Jízdenka s ústřižkem. Cena je uvedena v markách. Zdroj: [4]

Železniční správy na Slovensku

Jízdenky vydávané před zavedením pásmového tarifu, ať už u uherských státních drah nebo u soukromých železničních společností byly co se týče úpravy v zásadě shodné s jízdenkami Císařsko-královských státních drah kkStB.

K zavedení pásmového tarifu došlo 1. 8. 1889 na tratích uherských státních drah, 1. 10. 1890 na uherských tratích Košicko-bohumínské dráhy KOB a 1. 8. 1891 na zestátněných uherských tratích železniční společnosti StEG. Na líci lepenkových jízdenek se uvádělo:

označení vlaku ... Gyorsvonat (rychlík), Személyvonat (osobní vlak);
označení pásma ... Vonalszakasz. Pásmo místní (2 pásma pro dopravu místní) = arabskou číslicí, pásmo dálkové (14 pásem pro dopravu dálkovou) = římskou číslicí;
výchozí stanice;
vozová třída ... Osztály;
cena jízdenky.

Na rubu jízdenky byly vytištěny konečné stanice dosažitelné v příslušném pásmu všemi směry.

Zjednodušený vzor jízdenky bez barevného provedení a pořadového čísla. Jízdenka z Trnavy platná do III. dálkového pásma v I. vozové třídě rychlíku. Jízdenka v půli dělitelná. S ohledem na korunovou měnu se jedná o vzor jízdenky nejdříve z roku 1892. Zdroj: [4]

Zjednodušený vzor jízdenky bez barevného provedení a pořadového čísla. Jízdenka z Trnavy platná do 1. místního pásma v II. vozové třídě rychlíku. Jízdenka v půli dělitelná. S ohledem na korunovou měnu se jedná o vzor jízdenky nejdříve z roku 1892. Zdroj: [4]

Zjednodušený vzor jízdenky bez barevného provedení a pořadového čísla. Jízdenka z Parndorfu platná v 1. místním pásmu pro jízdy v obou směrech v III. vozové třídě osobního vlaku do stanic Gattendorf, Neudorf nebo Nezideru. Jízdenka s ústřižkem. Význam písmen: H = ?, V = Vissza? Zdroj: [4]

Vojenské jízdenky pásmové měly na líci číslici myriametrového pásma, na rubu konečné stanice příslušného pásma. Režijní jízdenky Košicko-bohumínské dráhy KOB měly barvu tmavorůžovou. Jízdenky vydávané na ozubnicové dráze Štrba - Štrbské Pleso průvodčím měly barvu světlejší (patrně také růžového odstínu).

Zjednodušený vzor jízdenky bez barevného provedení a pořadového čísla. Režijní jízdenka železniční společnosti KOB pro jízdu z Košic do stanic Čadca nebo Čadca mesto v III. vozové třídě. Jízdenka v půli dělitelná. S ohledem na korunovou měnu se jedná o vzor jízdenky nejdříve z roku 1892. Zdroj: [4]

A takto by měl vypadat předešlý zjednodušený vzor režijní jízdenky železniční společnosti KOB podle popisu barevného provedení. Zdroj: [4]

Zjednodušený vzor jízdenky bez barevného provedení a pořadového čísla. Jízdenka vydaná průvodčím na ozubnicové dráze ze Štrby na Štrbské Pleso. S ohledem na korunovou měnu se jedná o vzor jízdenky nejdříve z roku 1892. Zdroj: [4]

Prameny:

[2] Zákonník říšský pro království a země v radě říšské zastoupené. Vídeň. 1894. Dostupné z: https://1url.cz/7MsUD

[4] NECHVÍLE Karel. O zevní úpravě jízdenek na státních a některých soukromých drahách v býv. Rakousku. Ročenka státních a soukromých drah Československé republiky pro rok 1931/1932. Praha. 1931.

[5] NECHVÍLE Karel. Vývoj osobních tarifů na drahách v býv. rakousko-uherské monarchii až do světové války. Ročenka státních a soukromých drah Československé republiky pro rok 1930/1931. Praha. 1930.

Aktualizace: 2019-07-08

Další kapitoly o lepenkových jízdenkách: Slovo úvodem | Thomas Edmondson | Rakousko-Uhersko: kkStB | Rakousko-Uhersko: StEG |